|
| |
|
| |
|
|
Development of the economic relations between Germany and the Visegrád Group before and after east enlargement of the EU
Karnitskaya, Helena ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kačmárová, Pavla (oponent)
V důsledku východního rozšíření Evropské unie se v roce 2004 připojily ke společenství evropských zemí mimo jiné i státy Visegrádské čtyřky - Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko. Tato významná událost zásadně ovlivnila rozvoj a průběh transformace těchto zemí. Cílem předložené práce je zjistit, jaký vliv mělo východní rozšíření EU na ekonomické vztahy Německa se státy Visegrádské čtyřky. Analýza ekonomických vztahů se přitom soustředí na dvě klíčové dimenze: na spoluprácí ve vzájemném obchodu a rovněž na přímé investice z Německa. Práce je členěna do třech oddílů: dvou teoretických a jednoho praktického. První část práce se věnuje integračním krokům středovýchodoevropských států v 90. letech a jejich vlivu na dynamický rozvoj ekonomické spolupráce s Německem. V tomto oddílu bude také tematizována role Německa při formování podmínek východního rozšíření a stejně tak zmíněny zájmy německé podnikové scény na ekonomickou činnost ve zkoumaném regionu. V druhém oddílu budou upřesněny pojmy mezinárodního obchodu a přímých zahraničních investic. Tato část má za cíl stanovit komparativní kritéria, která napomůžou při zodpovězení výzkumné otázky a hypotézy ohledně přínosu a vlivu členství čtyř visegrádských států v EU na jejich ekonomické vztahy s Německem. Dále následují čtyři komparativní studie o...
|
|
|
Germany and the Eastern Enlargement of the Schengen Area
Mrhal, Jaromír ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá předpoklady, průběhem a důsledky tzv. východního rozšíření schengenského prostoru v roce 2007 a to se zvláštním ohledem na Spolkovou republiku Německo, její roli v tomto procesu a výhody i problémy, které jí rozšíření přineslo. Po stručném úvodním shrnutí principů fungování a historického vývoje schengenského prostoru od roku 1985 do roku 2011 následuje kapitola věnovaná samotnému procesu rozšíření "Schengenu" o devět nových zemí. Pozornost je přitom soustředěna vedle Německa také na dva jeho východní sousedy - Polsko a Českou republiku. Třetí kapitola pak podrobně analyzuje důsledky rozšíření, především jeho vliv na růst kriminality a ilegální imigrace v Německu či na rozvoj policejní spolupráce mezi dotčenými státy. Přitom je mimo celoněmeckého rozměru vždy zohledněna i specifická situace v jednotlivých spolkových zemích na východní hranici: v Meklenbursku-Předních Pomořanech, Braniborsku, Sasku a Bavorsku. Poslední kapitola práce se zabývá odrazem dané tematiky v českém tisku, konkrétně v nejčtenějším nebulvárním deníku Mladá fronta DNES. Pomocí podrobné analýzy statistik byla v této práci vyvrácena tvrzení, že východního rozšíření s sebou přinese nárůst kriminality, a naopak byl prokázán pozitivní dopad kompenzačních opatření zavedených v rámci schengenské spolupráce.
|
|
|
Svoboda volného pohybu služeb se zaměřením na východní rozšíření Evropské unie
Průchová, Věra ; Pulgret, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce "Svoboda volného pohybu služeb se zaměřením na východní rozšíření Evropské Unie" zachycuje vývoj vnitřního trhu služeb EU s ohledem na nedávné snahy o úplnou liberalizaci tohoto trhu prostřednictvím přijetí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu. Do celého průběhu zasáhlo i východní rozšíření o deset nových zemí, které znovu zavedlo některá protekcionistická opatření ve formě přechodných období. Cílem práce je pokusit se rozebrat situaci na trhu služeb EU po přijetí deseti, respektive osmi zemí střední a východní Evropy a pochopit kroky, které vedly některé státy k ochranářským postupům. Pro větší srozumitelnost některých úseků práce jsem se v úvodní části pokusila vysvětlit důležité definice a pojmy, které čtenáři pomohou snáze pochopit další části statě. Navazuje kapitola, která ve stručnosti představuje historickou genezi vnitřního trhu služeb EU s důrazem na důležité mezníky ve formě uzavřených zakládajících smluv a dokumentů primárního, ale i sekundárního práva EU a jejich vyjednávání. Kapitolu uzavírá pojednání o úloze Soudního dvora Evropské unie, jeho rozsudcích, které měly zásadní vliv na svobodu služeb a teoretické zamyšlení nad rolí ESD v EU. Navazuje pasáž zachycující postupné vyjednávání směrnice o...
|
|
|
Konkurenceschopnost EU a východní rozšíření
Danihlík, Tomáš ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Primárním cílem mé práce je analýza implementace konkurenceschopnosti v EU. První kapitola je věnována charakterizování pojmu konkurenceschopnost a její měření. Obsahem druhé kapitoly je implementace Lisabonské strategie, její zhodnocení, dále popis nové strategie Evropa 2020, zhodnocení její dvouleté účinnosti a závěr kapitoly shrnuje příspěvek východního rozšíření ke konkurenceschopnosti EU a jeho budoucí potenciál. Třetí kapitola se zaměřuje na analýzu česko-německých hospodářských vztahů na pozadí vývoje konkurenceschopnosti.
|
|
|
Střednědobé hodnocení efektů východního rozšíření EU
Dvořák, Pavel ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Tato práce popisuje politicko-ekonomická specifika východního rozšíření Evropské unie. Zkoumá vliv rozšíření na staré a nové členské země EU. Také související změny v politikách EU. V první kapitola popisuje historický vývoj spolupráce a realizace přistoupení zemí východního rozšíření. Druhá kapitola hodnotí pozice a očekávání EU i nových členských zemí v souvislosti s rozšířením. Třetí kapitola uvádí ekonomické a politické efekty rozšíření v spojitosti s hosodářským vývojem a politikami EU.
|
|
|
Regionální politika v kontextu východního rozšíření
Jagošová, Petra ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Tunkrová, Věra (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Regionální politika v kontextu východního rozšíření" se primárně zabývá vývojem regionální politiky z hlediska rozšiřování Evropské unie, se zaměřením na největší rozšíření v historii EU a to východní rozšíření. Cílem této práce je zmapovat změny, které nastaly v regionální politice v kontextu východního rozšíření. V první části je ve zkratce popsán vývoj této politiky od počátků EU. Poté se práce zaměřuje na aspekty východního rozšíření, čili zkoumá změnu cílů regionální politiky, změnu redistribuce finančních zdrojů, nové výzvy po rozšíření a celkově trendy, které se ve vývoji objevují. Závěrečná část je zaměřena na Polsko jako jeden ze států východního rozšíření, a zkoumá se zde přístup k regionální politice a její implementaci z pohledu státu.
|
|
|
Konkurenceschopnost EU a východní rozšíření
Kamenská, Lenka ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Pluskalová, Eva (oponent)
První část bakalářské práce je věnována obecnému vymezení pojmu konkurenceschopnost a možným způsobům jejího měření. Podrobně je rozebrán především multikriteriální přístup Světového ekonomického fóra k problematice konkurenceschopnosti. V kontextu EU je pozornost věnována Lisabonské strategii, tedy stěžejnímu dokumentu, který tvoří základ pro rozvoj konkurenceschopnosti členských zemí unie. Druhá kapitola mapuje vývoj konkurenceschopnosti dvou států východního rozšíření, a sice Estonska a Bulharska, jejichž pozice na žebříčku konkurenceschopnosti je diametrálně odlišná. Tato část upozorňuje na specifické rysy obou ekonomik, hodnotí, které faktory nejvíce přispěly k rozvoji konkurenceschopnosti a zároveň se snaží poukázat na tzv. bariéry konkurenceschopnosti, tedy na faktory, jež brání zemi v lepším umístění na žebříčku WEF. Poslední kapitola se zaměřuje na celkové zhodnocení plnění cílů lisabonského procesu jednotlivými členskými zeměmi unie a na strategii Evropa 2020, která kontinuálně navazuje na Lisabonskou strategii a představuje tak novou reformní agendu druhé dekády 2010-2020.
|
|
|
Česko - německé vztahy po roce 1989 - vliv politiky SRN na integraci České republiky do Evropské unie
Kovaříková, Christine ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá česko-německými vztahy od revolučních let 1989/1990 s důrazem na jejich vliv na integraci České republiky do struktur ES/EU. ČR přistoupilo do ES/EU v rámci tzv. východního rozšíření, kterému předcházel proces normalizace bilaterálního vztahu se SRN, který se mj. odráží ve sjednaných společných deklaracích z let 1992 a 1997. S ohledem na složitou společnou minulost obou zemí práce zkoumá vývoj vzájemných vztahů a jejich vliv na přístupový proces ČR do ES/EU, analyzuje politická východiska a principy, které ovlivňovaly postoj Německa vůči integračním snahám ČR a mapuje události, které měly zásadní dopad na formování složitého "trojstranného vztahu" - Praha, Berlín, Mnichov.
|
host ::
RSS.